Co říkat dítěti, které tě odmítá, a čemu se raději vyhnout.

Osobní zkušenost autora. Popisuji, jak jsem situaci prožil já; nejde o právní ani odborné poradenství a nelze to zobecňovat na každý případ.

Když dítě řekne, že tě nechce vidět, mnoho rodičů instinktivně začne vysvětlovat, bránit se nebo prosit. U mě tyto tři reakce situaci spíš zhoršily.

Co zkouším místo toho

Krátké, klidné věty bez očekávání odpovědi:

„Myslím na tebe."
„Jsem tady, až budeš chtít."
„Mám tě rád a vždy jsem tu pro tebe byl a budu."

Proč to podle mě může fungovat

Dítě ve vypjaté situaci podle mé zkušenosti potřebuje vědět jednu věc: že dveře zůstávají otevřené a že za to nebude trestáno. Klidná přítomnost bez nároku na odpověď snižuje tlak.

Je to moje zkušenost, ne návod. Každá situace je jiná a co fungovalo mně, nemusí fungovat tobě stejně. Pokud si nejsi jistý, jak komunikovat se svým dítětem, poraď se s psychologem nebo rodinným poradcem – sám jsem zjistil, že mít vedle sebe někoho, kdo to zná zevnitř, je rozdíl, který se nedá nahradit žádným článkem.

A pokud hledáš lidi, kteří procházejí tím samým, přidej se ke komunitě na Facebooku – Dítě není zbraň. Sdílíme zkušenosti, drobné výhry i těžké dny. Bez obviňování, bez jmenování konkrétních lidí. Jenom rodiče, kteří chtějí zůstat součástí života svého dítěte.

A pokud chceš, můžeš v anketě anonymně odpovědět, co ti v kontaktu s dítětem nejvíce chybí.

Zdroje: Tento text vychází z mé vlastní zkušenosti.

Pomohl ti tento text? Sdílej ho — možná ho právě teď potřebuje někdo další.